grower forum Bohemiaseeds , grower bazar free.

forum pro všechny koho zajima pěstování , léčebné učinky konopí, LED světla , PC , technologie a jiní zabijáci času :))
Právě je úte 19. led 2021 23:45:53

Všechny časy jsou v UTC




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 2 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Léčiva z hašoleje
PříspěvekNapsal: stř 29. led 2014 9:43:28 
Offline
Mad Head
Uživatelský avatar

Registrován: stř 29. led 2014 2:32:33
Příspěvky: 430
Léčiva z hašoleje

Cílem tohoto tématu je popsat přípravu relativně čistých léčiv z hašoleje v podmínkách české domácí laboratoře. Receptury jsem sestavil na základě veřejně dostupných informací o profesionálně vyráběných léčivech, klinických zkouškách, návodů z Internetu a praktických zkušeností amatérských laborantů z celého světa, a to ze surovin dostupných v Česku.

Inspirací byla tato profesionální léčiva:

Sativex = sprej do úst (pod jazyk a na vnitřní stěny úst) ke zmírnění neuropatických bolestí a svalové ztuhlosti u pacientů s roztroušenou sklerózou, a zmírnění celkových bolestí u pacientů s pokročilou rakovinou, kterým již nelze zvyšovat dávky opiátů. Sativex je povolen Úřadem pro zdraví v Kanadě (Canada Health) na lékařský předpis. Jedna dávka spreje (jedno stlačení) obsahuje 2,7mg přírodního tetrahydrocannabinolu (THC) a 2,5mg přírodního cannabidiolu (CBD) rozpuštěném v etylalkoholu.

Marinol = želatinové kapsle k vniřnímu použití ke stimulaci chuti k jídlu určená především pacientům s AIDS a pacientům s rakovinou léčených chemoterapií. Marinol je povolen Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv v USA (Food and Drug Administration, FDA) na lékařský předpis. Jedna kapsle obsahuje 2,5 mg, 5 mg, nebo 10 mg synthetického Δ9-tetrahydrocannabinolu (THC) rozpuštěném v sezamovém oleji.


Asi nebudu mít náladu vše popsat najednou, proto téma rozdělím do více příspěvků.

Část první - Dekarboxylace

Dekarboxylace je chemická reakce, při které organické kyseliny ztrácí karboxylovou skupinu -COOH. V rostinkách konopí je většina THC přítomna ve formě THC kyselin, které nejsou psychoaktivní. Zahříváním se karboxylová skupina odštěpuje a mění se na vodu a kysličník uhličitý. Tato reakce nastává při kouření hořením; před přípravou léčivých roztoků je třeba rostlinky zahřát v elektrické nebo plynové troubě na pečení na teplotu +105 °C na dobu 15 minut. Další možností je rostlinky zahřát v mikrovlnné troubě na 2 minuty. Teploty varu THC a CBD jsou nad +190 °C, a tak jejich zničení při dekarboxylaci nehrozí.


Část druhá - Extrakce kanabidoidů z rostlin za tepla

O extrakcích kanabidoidů z rostlin je na Groweru a dalších zdrojích napsáno dost, na YouTube dokonce s desítkami instruktáží na videu.

Kanabidoidy jsou při pokojových teplotách tuhé krystalické látky špatně rozpustné ve vodě, ale dobře rozpustné v tucích (oleje), alkoholech (etylalkohol/ethanol, isopropyl alkohol, glycerín, ...), ketonech (aceton,...), inertních nepolárních rozpouštědlech (butan, hexan, pentan, ...) a dalších organických rozpouštědlech (chloroform, dimethyl sulfoxid, dimethyl formamid ..). Drtivá většina těchto rozpouštedel se k extrakci z rostlin pro léčebné účely nehodí, protože jsou jedovaté, rakovinotvorné nebo těžko dostupné.

Klíčovou otázkou pro výběr té nejefektivnější extrakční metody je způsob podávání cílového léčiva. Pro podávání zažívacím traktem (před žaludek) je nejvhodnějším základem olej (alkohol a glycerin je zde nežádoucí), pro absorbci pokožkou je nejefektivněší olejový, tukový nebo alkoholový základ (glycerin zde ale nevadí) pro absorbci přes membrány v ústí dutině alkoholovo-glycerinový základ (zde je olej nežádoucí). Dále je dobré mít pořád na zřeteli, že teplota tání (teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného) je u THC 80°C a CBD 66-67°C.

Simmering

Simmering je technika vaření v horkých tekutinách při teplotě o málo nižší než boda varu vody (při normálním tlaku +100°C). Simmering se ve varné nádobě udržuje tak, že se vařená tekutina obsahující vodu přivede do varu a pak se teplota snižuje až do okamžiku, kdy se přestanou vytvářet bublinky s párou, t.j. asi při teplotě +94°C. Pro extrakci těch nejpopulárnějších cannabinoidů z rostlinek v tucích je tato teplota dostačující, protože například tetrahydrocannabinol (THC) taje (přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného) a rozpouští se v tuku při teplotě 80°C a cannabidiol (CBD) při teplotě 66-67°C. Pro extrakci některých méně známých, ale neméně léčivých cannabinoidů, například cannabichromenu (CBC) nebo tetrahydrocannabivarinu (THCV) s vyššími body tání je simmering méně efektivní. Nespornou výhodou simmeringu je omezení úniku léčivých a velmi příjemně vonějících esenciálních olejů, které se odpařují již při nižších teplotách, například beta-myrcenu (bod varu 166-168°C nebo beta-caryophyllenu (bod varu 120-130°C). Velkou nevýhodou simmeringu je, že je velmi zdlouhavá.

Vaření v papiňáku

Příprava v papiňáku se velice podobá vaření zeleninové polévky. Je efektivní, rychlá a bezpečná. Papiňák naplníte zhruba do poloviny rostlinným materiálem a zalejete vodou do výše dvou třetin. Přídáte 2 deci kvalitního oleje (olivový, slunečnicový, sezamový - dle gusta), papiňák zavřete a vaříte cca 30 minut. Voda v papiňáku se vaří pod tlakem při teplotě kolem 120°C, což je pro extrakci kanabidoidů a esenciálních olejů ideální.

V rostinkách konopí je většina kanabidoidů přítomna ve formě kyselin, které nejsou bioaktivní. Při zahřívání dojde k dekarboxylaci - t.j. chemické reakci, při které organické kyseliny ztrácí karboxylovou skupinu -COOH. Tato se odštěpuje a mění se na vodu a kysličník uhličitý Při vaření dále dochází k úplnému rozpuštění vzniklého tetrahydrocannabinolu (THC při teplotě 80°C) a cannabidiolu (CBD při teplotě 66-67°C) v olejové složce. Chlorofyl - zelené rostlinné barvivo a nečistoty se rozpouští hlavně ve vodě; THC a CBD se naopak vo vodě téměř nerozpouští. Víko papiňáku zabraňuje úniků esenciálních olejů a ztráty ventilkem jsou minimální.

Po půlhodině vaření papiňák odstavíte, a vzniklý vývar přecedíte přes plátno a rostlinný materiál vymačkáte. Můžete jej také odstředit v odšťavovači na ovoce. Vývar pak dáte do oddělovače vody od tuků (viz foto), ve kterém po chvíli olej s kanabidoidy a esenciálními oleji začne plavat na hladině vody. Vodu oddělíte od oleje, vodu vylijete do odpadu a olej si necháte. Již jednou použitý rostlinný materiál a již obohacený olej vrátíte do papiňáku, přidáte čerstvou vodu, a proces vaření a následující separace opakujete jednou až dvakrát.

Máte-li rostinného materiálu hodně, proceduru opakujete s novým rostlinným materiálem a s již obohaceným olejem. Ten bude tak ještě silnější a k léčbě jej bude stačit jenom pár kapek. Hotový olej na konec přefiltrujte ještě za tepla přes filtr na kafe, a v tmavé skleněné láhvi uchovávejte na tmavém a chladném místě. Pokud při chladnutí dojde ke vzniku sraženiny v oleji, která se zahřátím opět ztratí, olej je přesycen a zředí se neobohaceným olejem na takovou koncentraci, aby ke vzniku sraženiny nedocházelo. Skladujte nejlépe v lednici.

Při podávání zažívacím traktem (před žaludek) se nástup účinků dostavuje si po hodině. Trvají 24 hodin a více. Indikace viz Sativex a Marinol.

Pro aplikaci na pokožku se olejová tinktura za pomocí kapátka dobře hodí k míchaní s různými profesionálně vyráběnými kosmetickými a farmaceutickými krémy všeho druhu.

Pokud chceme připravit konopnou mast, olej v papiňáku nahradíme podle osobních preferencí farmaceutickou vazelínou, rostlinným tukem (Ceres) nebo jemným vepřovým sádlem. Vláčnost mastí a jejich absorbční schopnost zvýšíme přimícháním malých množství farmaceutického ethanolu, glycerínu a propylenglykolu. Všechny tyto přípravky jsou dostupně v malých množstvích v českých lékárnách bez lékařského předpisu.


Ethanolová (alkoholová) extrakční metoda

Nejlepším jedlým rozpouštědlem kanabidoidů je čistý, bezvodý etylalkohol (ethanol). Jeden ml ethanolu pojme něco více než 1 gram kanabidoidů, přičemž vzniklý roztok je při pokojové teplotě pořád tekutý a dobře zpracovatelný.

Britská firma GW Pharmaceuticals, která vyrábí Sativex, používá k extrakci kanabidoidů z rostlin ethanolovou metodu, při které se rostliny pod tlakem vaří v reagenčních nádobách. Výsledný vývar se pak filtruje, chemicky čistí a několikanásobně destiluje. Výsledkem je čistý 55% extrakt THC v ethanolu (s názvem Tetranabinex) na jedné straně a čistý 50% extrakt CBD v ethanolu (s názvem Nabidiolex) na straně druhé. Sativex pak vznikne následně smícháním Tetranabinexu a Nabidiolexu v poměru 1:1 a přidáním propylenglykolu.

Tato metoda je ve své perfekcionistické podobě ale bohužel v amatérských podmínkách velmi nebezpečná a složitá. Amatéřští zastánci ethanolové metody v USA používají tam vesměs volně prodejný 95% etylalhohol zn. Everclear, do kterého naloží rostlinný materiál na dobu 2 měsíců a výslednou směs pak přefiltrují.

V českých podmínkách lze použít 96% ethanol, který se dá koupit v lékárnách na předpis. (Ve volném prodeji je maximálně 60% ethanol.) Ektrakci v ethanolu lze v domácích podmínkách urychlit a zefektivnit louhovaním za tepla v papiňáku při teplotě kolem 90°C pod podmínkou, že zahřívání probíhá na elektrickém (nikoliv plynovém) sporáku, protože ethanolové páry jsou výbušně a hořlavé. Malá investice do digitálního teploměru je zde velmi žádoucí. Za normálního tlaku je teplota vypařování ethanolu +78.4 °C, v papiňáku to bude v závislosti na tlaku kolem +90 až +95°C. Ventil papiňáku může mírně usykávat, ale nesmí trvale syčet. Teploty vypařování THC a CBD jsou nad +190 °C, takže jejich úniku se bát nemusíme.

Vzniklý vývar přecedíte přes plátno a rostlinný materiál vymačkáte, necháte odstát a pak ještě přefiltrujete za studena přes filtr na kafe. Do ethanolu se z rostlin ale vyluhuje i chlorofyl, přírodní barviva, dehet, pryskyřice, vosky, oleje a terpény, a tak je výsledný produkt mírně nazelenalý až nahnědlý a časem tmavne. Čištění vysvětlím někdy v dalším pokračování.

Koncetraci účinných látek v roztoku zvýšíte odpařením části ethanolu. Pokud hodláte připravovat tinktury pro aplikaci přes kůži nebo sliznice (ústí dutina, vagína) roztok sterilizujte při teplotě nad 100°C krátkým povařením na elektrickém sporáku nebo v mikrovlnné troubě.

Část třetí - Extrakce kanabidoidů z rostlin za studena

Průtoková extrakce n-butanem

Butan je vysoce hořlavý plyn bez chuti a zápachu, který taje při teplotě −138.4 °C a odpařuje se při teplotě
−0.5 °C. Používá se jako palivo, ale také jako extrakční rozpouštědlo při výrobě potravin (viz příloha č.3 k vyhlášce č. 53/2002 Sb.) Rozpustnost kanabidoidů v butanu je vynikající.

Na českém a světovém trhu se mnoho výrobků vydává za butan, ačkoliv čistým butanem nejsou. Nejznámějším příkladem je plyn do zapalovačů Ronson (cena asi 45.- Kč za 250 ml), který je podle obalu butan, ale podle technické dokumentace je to 54% n-Butan + 24% Isobutan + 22% Propan.

Čistým a čištěným n-butanem je například Royal Butan dodáváný firmou Hendi jako náplň do cukrárenských plamenometů do Makra (cena asi 60.- Kč za 200 ml), nebo Steinel Butangas - náplň do letovacích pistolí (cena asi 120.- Kč za 100 ml a asi 245.- Kč za 600 ml) k dostání v Hornbachu. Linde Technoplyn dodává 99.5% n-butan 2.5 a 99,95% n-butan 3.5 v lahvích o objemu nad 10 litrů. V láhvích Minican o objemu 1litr prodává pouze n-butan 2.5.

Nejznámějším průtokovým butanovým extraktorem je umělohmotný Honey Bee Extractor - vychytávka pro rostlinou extrakci oleje za pomoci plynu, který prodává většina growshopů za 950.- Kč. Návody na jeho použití a návody na ekvivalenty extraktoru domácí výroby jsou všude.

Průtoková extrakce má ale jednu zásadní nevýhodu - je extrémně nehospodárná. Výsledný hašolej je sice krásný a voňavý, ale je ho proklatě málo, protože jeho většina zůstává v rostlinném materiálu. Důvodem je fakt, že při vpouštění plynu do exktraktoru dochází k prudkému ochlazení, téměř zmražení rostlinného materiálu, které silně omezuje rozpustnost kanabidoidů v protékajícím a ihned odtékajícím plynu.

Řešením je použití reagenční nádobky s vpustným ventilem a výpustným kohoutem, která odolá tlaku 2.1 barů (to je tlak v butanových lahvích), ve které se rostlinky mohou koupat alespoň několik hodin při pokojové teplotě. O tom to ale příště. Vyzkoušené nápady jsou samozřejmě vítány.


Pomalá extrakce n-butanem

Nalezení vhodné tlakové hermeticky uzavíratelné reagenční nádoby, která se dá používat bezpečně a opakovaně není jednoduché. Různé skleněné a plastové obaly, například některé láhve a kanystry, používané k balení chemikálií, vypadají na první pohled dostatečně pevně a robusně. Jejich hermetické připojení ke spolehlivým vpustným/výpustným kohoutům je ale poměrně komplikované. Objevil se nápad na použití hliníkové sifonové láhve k výrobě šlehačky, ale výroba redukce pro spojení láhve se zdrojem butanu je opět dost složitá.

Spolehlivé, jednoduché a bezpečné řešení je v laboratorním sortimentu. V katalogu firmy Schott Duran jsou vakuové borosilikátové láhve z řady "Pressure plus" o objemu 250, 500 nebo 1.000 ml, certifikované na tlak -1/+1.5 baru s typizovaným závitem GL45. Firma Bohlender pak k těmto lahvím vyrábí široký sortiment víček, redukcí, uzávěrů a kohoutů, odolávajících vyššímu tlaku. Příklad miniaparatury je na fotce. Vyjde asi na 2.000 Kč, což není málo, ale investice se v pohodě vrátí ve formě maximálního vytěžení aktivních látek z rostlinek. Do víčka dáme dobré těsnení a filtr, který zabrání tomu, aby se kohout při vypouštění (viz dále) neucpal. Před použitím aparaturku otestujeme, zda dokonale těsní tím, že ji naplníme malým množstvím butanu, ponoříme do nádoby s teplou vodou a přesvědčíme se, zda neunikají bublinky.

Pomalá extrakce má 3 fáze. V první fázi reagenční láhev naplníme rozmělněným (asi tak jako do jointů) rostlinným materiálem max asi do třetiny objemu a dobře uzavřeme. Pracujeme venku, nebo alespoň v dobře větrané místnosti, kde není žádný oheň nebo zdroj jiskření (motory, relé, vypínače). Přes vpustný kohout láhev naplníme tekutým butanem tak, aby v něm veškerý rostlinný materiál plaval, tj. asi do poloviny objemu. Láhev nikdy neplníme plynem doplna, abychom v ní nevytvořili příliš vysoký tlak, který by nemusela vydržet. Kohout uzavřeme a láhev odložíme na tmavé místo s pokojovou teplotou mimo dosah zdrojů tepla. Láhev občas jemně protřepeme.

Ve druhé fázi (tak na druhý den) reagenční láhev protřepeme, otočíme vzhůru dnem a butan vypustíme do jiné (odpařovací) láhve. Opět pracujeme venku, nebo alespoň v dobře větrané místnosti, kde není žádný oheň nebo zdroj jiskření. Ve třetí fázi necháme butan odpařit. Zůstane nám krásná voňavá pryskyřice nalepená na vnitřních stranách odpařovací láhve.

Jednou extrahovaný rostlinný materiál můžeme extrahovat ještě jednou, nebo jej využijeme jinak, například k vaření mastí.



Na fotce jsou odpařovací láhve o průměru 55 mm. Láhev se žlutým kroužkem obsahuje pryskyřici získanou extrakcí z 20 gramů kytek pomocí 60 ml n-butanu, láhev s modrým kroužkem pryskyřici získanou druhou extrakcí pomocí dalších 60 ml n-butanu. Pryskyřici ze stěn láhví dostaneme tak, že do nich vlejeme cca 20 ml etylalkoholu a postupně zahříváme, nejlépe vo vodní lázni, až se pryskyřice v zahřátém etylalkoholu úplně rozpustí.

Láhev se žlutým víčkem na fotce obsahuje pryskyřici rozpuštěnou v 96% etylalkoholu již vychladlou na pokojovou teplotu.

Při chladnutí roztoku dojde ke vysrážení bilé klkovité sraženiny, což je přírodní vosk a drobných kuliček s éterickými oleji, které se opětovným zahřátím opět rozpustí. Klkovitá sraženina vosku pomalu klesá ke dnu.

Použití až 96% etylalkoholu není nezbytně nutné. Stačí 60% etylalkohol, který je k dostání volně v lékárnách, nebo dokonce např. 40% vodka nebo gin.


Extrakce hexanem za studena

Hexan je čiré tekuté hořlavé nepolární inertní organické rozpouštědlo, které se používá například v potravinářském průmyslu (viz Příloha č. 10 k vyhlášce č. 4/2008 Sb. ze dne 3. ledna 2008, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin.) Prodejci chemikálií v Česku nabízí různé druhy Hexanu v cenách od 400 do 1.500 Kč za litr. Pro extrakci volíme radši dražší a čistější druh s co nejmenším % neodpařitelného rezidua (0,0005%). Teplota varu hexanu je asi 69°C.

Extrakce má 3 fáze:

V první fázi extrakční nádobu naplníme rozmělněným (asi tak jako do jointů) rostlinným materiálem max asi do poloviny objemu a doplníme hexanem tak, aby v něm veškerý rostlinný materiál plaval a dobře uzavřeme. Pracujeme venku, nebo alespoň v dobře větrané místnosti, kde není žádný oheň nebo zdroj jiskření (motory, relé, vypínače). Nádobu odložíme na tmavé místo s pokojovou teplotou mimo dosah zdrojů tepla. Nádobu občas jemně protřepeme.

Ve druhé fázi (tak na druhý den) extrakční nádobu protřepeme a směs rostlinného materiálu s hexanem přecedíme přes plátno, dobře vymačkáme a nalejeme do jiné (odpařovací) láhve. Opět pracujeme venku, nebo alespoň v dobře větrané místnosti, kde není žádný oheň nebo zdroj jiskření.

Ve třetí fázi necháme hexan odpařit. Na dně a na vnitřních stranách odpařovací láhve zůstane nalepená pryskyřice. Odpařování je pomalé a může trvat několik dnů. Můžeme jej urychlit ponořením odpařovací láhve do lázně s horkou vodou. Odpařujeme venku, nebo alespoň v dobře větrané místnosti, kde není žádný oheň nebo zdroj jiskření.
Do odparku nalejeme několik ml čistého jedlého etylalkoholu a opatrně krátce povaříme ve vodní lázni, abychom odstranili poslední zbytky hexanu. Pryskyřice se při zahřátí v alkoholu rozpustí.

Jednou extrahovaný rostlinný materiál můžeme extrahovat ještě jednou, nebo jej využijeme jinak, například k vaření mastí.



Hašolej rozpuštěný v etylalkoholu obsahuje přírodní barviva, dehet, pryskyřice, vosky, oleje, terpény atd., a mívá většinou tmavě zelenou až červenohnědou barvu. Čím byla extrakce delší a čím víc byl při ní rostlinný materiál rozmělněný, tím bude výsledný extrakt tmavší; působením světla pak dále tmavne. Před léčebným využitím se musí vyčistit.

Nejjednodušší domácí procedurou je vyčištění aktivním uhlím. Toto koupíme v lékárně, nejlépe ve formě lisovaných tablet (aktivní uhlí v želatinových kapslích není praktické).
Extrakt nalejeme do uzaviratelné nádobky, do které přidáme 1 tabletu aktivního uhlí z lékarny (např. Carbo medicinalis) na 50ml lihového extraktu.

Nádobku uzavřeme, a obsah protřepeme, abys se tableta rozpadla. Směs necháme odstát a z času na čas opět mírně protřepeme. Asi po 30 minutách přefiltrujeme za studena do jiné nádobky.

Příklad roztoku před a po vyčištění aktivním uhlím je na fotce.



Pacienti trpící roztroušenou sklerózou ve Velké Británii a Španělsku budou zřejmě prvními Evropany, kteří od svých lékařů dostanou sprej pod jazyk Sativex. O jeho povolení k uvedení na trh v těchto zemích požádala před několika dny firma GW Pharmaceuticals. Již ve fázích klinických studií firma velmi úzce spolupracovala s lékovými úřady, a tak se schválení Sativexu více méně očekává. Povolení k uvedení na trh v ostatních zemích EU se předpokládá po schválení ve Velké Británii a Španělsku v rámci režimu vzájemného uznávání registrací členskými státy EU.

Samotná registrace ale neznamená přístup českého pacienta k léku. Pokud nebude stanoven rozsah úhrady ze systému zdravotního pojištění, pacienti budou trpět. A to potrvá dlouho.

Sativex je směsí 27mg THC a 25mg CBD v 1ml etanolu. Někteří domácí léčitelé si kapky pod jazyk proti roztroušené skleróze připravují podle této receptury:

Suroviny: palice, ethanol 96% z lékárny, glycerín 85% z lékárny, propylenglykol z lékárny, fosfatidylcholin (= Essentiale Forte N) z lékárny.

Hotový fosfatidylcholin rozpuštěný v propylenglykolu (1:1) existuje pod názvem Phosal 50PG, ale běžně se nesežene.

Příprava:

Složka A: Podle některé z metod popsaných dříve se připraví čištěný nasycený (= asi 50%) koncentrovaný roztok kanabidoidů v 96% ethanolu. To, že je roztok nasycený se pozná podle toho, že na dně a vnitřních stěnách nádobky za pokojové teploty ulpívají drobné tuhé sraženiny kanabidoidů. Tyto se mírným zahřátím a mícháním opět lehce rozpustí.

Složka B: V jiné nádobce se připraví fosfatidylcholin rozpuštěný v propylenglykolu v poměru 1:1 tak, že se z hnědé tobolky léku Essentiale Forte N vymačká hustá medově zbarvená hmota obsahující fosfatidylcholin (v každé tobolce je 300mg), k ní se přidá stejné množství propylenglykolu a obě složky se dobře smíchají.

Složka C: glycerín

Složky A:B:C se smíchají v poměru 2:1:2 a intenzivně třepou, pokud je třeba i za mírně zvýšené teploty. Výsledný roztok musí být hladký a bez sraženin.

Pokud je výsledná tinktura příliš hustá na to, aby se dala dávkovat kapátkem, velmi opatrně a postupně se ředí ethanolem na požadovanou konzistenci.

Při potížích se aplikuje 3 až 5 kapek tinktury pod jazyk. Tinktura má typickou jemně pálivou hořko-trpkou a přitom nasládlou chuť, která může způsobit zvýšenou produkci slin. Pacient je podle možnosti nepolyká, ale drží v ústech, a jazykem vmasíruje pod jazyk a do dásní, aby se účinné látky přes membrány v ústech co nejrychleji vstřebaly přímo do krevního oběhu. Pomocné látky (glycerín, fosfatidylcholin a propylenglykol) jsou v tinktuře právě proto, aby byl průchod membránami co nejefektivnější. To, co pacient přece jenom spolkne, se dostane do krevního oběhu přes žaludek a játra.

Účinek ve formě uvolnění svalů, úlevy od křečí a bolestí s pocitem pohody se dostavuje do 10 minut. Tinktura nenavozuje vychechtanej stav jako po jointu, protože koncentace v krvi nedosáhne tak vysokých hodnot jako při hulení. Kdo si těch kapek dopřeje přespříliš, usne jako dřevo.

Oproti Sativexu má tinktura s glycerínem a fosfatidylcholinem dvě výhody: nižší koncentraci ethanolu a tím vyloučení rizika popálení v ústech, a lepší propustnost přes membrány a tím vyšší biologickou dostupnost.

K dávkování se hodí plastová lahvička s kapátkem nebo s mechanickým tlakovým dávkovačem s trubičkou (příklad viz obrázek). Tato je praktická zejména při nočních záchvatech, protože se s ní pacient i poslepu dobře strefí pod jazyk a přesně nadávkuje.

Naposledy upravil Pozdrav 24-05-2009 v 16:30 PM

_________________
Mad Head

Semínka od Hlavy

Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Léčiva z hašoleje
PříspěvekNapsal: stř 29. led 2014 9:46:07 
Offline
Administrátor
Uživatelský avatar

Registrován: pon 27. led 2014 11:11:41
Příspěvky: 110
1. Dekarboxylace v elektrické nebo plynové troubě

Podle internetových doporučení třeba rostlinky zahřát na teplotu +105°C na dobu 15 minut. Podle několika kvalitních prací výzkumné laboratoře dekarboxylují při teplotě max +135°C po dobu 8 až 10 hodin. (Viz např. Arno Hazekamp: Cannabis; extracting the medicine, Proefschrift Universiteit Leiden, Holandsko).

Při zahřívání THC (při teplotě 80°C) i CBD (při teplotě 66-67°C) taje a pak při poklesu teploty ztuhne a část se nalepí na dno nádoby, ve které se dekarboxyluje. Proto je dobré dekarboxylovat v té nádobě, ve které se pak bude macerovat.

2. Dekarboxylace v mikrovlnné troubě

Čas a intenzita dekarboxylace v mikrovlnné troubě závisí především na množství rostlinek a jejich vlhkosti. Při malém množství (10-20g) je lepší troubu opakovaně zapínat na krátké intervaly (30 až 60 sekund) na nižším stupni vaření. Rostlinky je potřeba stále kontrolovat, v průběhu dekarboxylace rovnoměrně tmavnou až na tmavěhnědou barvu a uniká z nich vodní pára a kysličník uhličitý. Pokud se nechají bez dozoru, začne se z nich kouřit a místy úplně zuhelnatí.

3. Macerování

Nejlépe a nejpohodlněji se maceruje v kvalitním n-hexanu, (ale je drahý a těžko se shání), alternativně pak v lékařském benzinu (což je směs pentanu + hexanu + heptanu), a také v lékařském benzinalkoholu. Tato rozpoušděla dobře rozpouští jak voskové obaly trichomů, tak i kanabidoidy uvnitř trichomů.

Macerování v samotném alkoholu (i v 96%-tním) trvá dlouho, protože potřebuje hodně času na rozrušení voskových obalů trichomů a je příšerně drahé.

K případné recyklaci alkoholu he potřeba varní hnízdo, stojan, varnou baňku, chladič a sběrnou baňku, což je investice za pár tisíc a velký problém, pokuď to najdou při domovní prohlídce.

4. Čištění alkoholového extraktu je popsáno v příspěvku č. 7 výše.

Ten nápad z tukové tinktury nějak získat tinkturu alkoholovou je spíš pro pokročilého chemika s pořádným laboratorním vybavením.

Co se týče Tvého zamýšleného využití, nejlepší by byly kapky pod jazyk, protože mají vysokou biologickou dostupnost (tj. % látek, které se dostanou přímo do krevního oběhu.) tím, že “obejdou” žaludek a první průchod játry.

Příklady složení:

Pegasovy kapky čištěné (a dochucené) Smectou podle tohoto návodu: viewtopic.php?f=31&t=23 a případně mírně rozředěné alkoholem

Alkoholové kapky čištěné aktivním uhlím, doplněné propylenglykolem (a event. glycerínem a fosfatidylcholinem) podle příspěvku č 8.

Pro stabilitu je nejdůležitější skladovat na tmavém a chladném místě v uzavřené lahvičce z tmavého skla.

_________________
http://www.bohemiaseeds.com/ semena nakoupíte ihned na https://www.czechoseeds.eu/semena-konop ... a-seeds-2/

Klony od Hlavy pouze zde na forum..

https://robertsspaceindustries.com/enli ... -V9XR-LJ3F


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 2 ] 

Všechny časy jsou v UTC


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron


Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz