grower forum Bohemiaseeds , grower bazar free.

forum pro všechny , free speech forum - svoboda slova
Právě je čtv 28. bře 2024 15:50:26

Všechny časy jsou v UTC




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvek: 1 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Huminové látky,humáty....
PříspěvekNapsal: ned 06. bře 2016 21:24:37 
Offline
Mad Head
Uživatelský avatar

Registrován: sob 30. srp 2014 11:52:26
Příspěvky: 177
HUMINOVÉ LÁTKY

Definice a rozdělení huminových látek:

Huminové látky (HL) jsou přírodní většinou cyklické sloučeniny aromatického charakteru.
HL vznikají chemickým a biologickým rozkladem organické hmoty a také syntetickou
činností mikroorganismů. Přirozeně se s HL můžeme setkat v různých materiálech, jako jsou
sedimenty, zeminy, hnědé uhlí, rašelina a lignit. Obsah huminových látek kolísá od stopových
množství (písky, jíly), přes jednotky procent (3 % v běžných zeminách) až k desítkám procent
(3–10 % v hnědém uhlí). Mimořádně vysoký podíl vykazuje lignit, rašelina a oxyhumolit
(tj. oxidované hnědé uhlí) – až do 85 %.
Huminové látky rozdělujeme podle jejich rozpustnosti v acidobazických roztocích do tří
základních skupin.

1. fulvinové kyseliny (FK) – rozpustné v kyselinách i zásadách
2. huminové kyseliny (HK) – rozpustné v alkalických roztocích
3. huminy (HU) – nerozpustné v alkalických ani v kyselých roztocích

Fulvinové kyseliny jsou frakcí huminových látek, které se rozpouštějí v celé škále hodnot
pH. Ve své struktuře mají více nasycených řetězců a méně aromatických jader a také
přítomnost většího množství karboxylových a hydroxylových skupin je příčinnou jejich dobré
rozpustnosti. Zůstávají v roztoku po odstranění HK okyselením. Zbarvení je světle žluté až
žlutohnědé. FK se vyznačují nejnižší molekulovou hmotností ve srovnání s dalšími dvěma
frakcemi.

Huminové kyseliny jsou rozpustné při vysokých hodnotách pH, ale nerozpustné v kyselých
prostředích (pH 2). Tato nízká rozpustnost je způsobena protonací karboxylových skupin,
která vede až k jejich srážení. Z fyzikálně-chemického hlediska se huminové kyseliny při
rozpouštění ve vodě chovají jako hydrofilní koloidy s různým stupněm disperzity. Koloidní
částice mají záporný náboj a izoelektrický bod leží v kyselé oblasti. Zbarvení HK je tmavě
hnědé až černé. Molekulová hmotnost HK je nižší než u huminů a vyšší než u fulvinových
kyselin.

Huminy mají vysokou molekulovou hmotnost, relativně malý specifický povrch a nízký
počet karboxylových skupin . Barva této frakce je černá.


Využití:

Huminové látky se využívají především pro výživu rostlin. Ačkoli nejde o hnojivo klasického typu (živiny N, P, K), umožňují huminy snazší příjem živin, stimulují tvorbu kořenového vlásení, díky kterému rostlina lépe absorbuje vodu a živiny, podporují fotosyntézu a zlepšují vlastnosti půdy. Stimulují růst rostlin v míře srovnatelné s fytohormónem auxinem.

Huminové látky se pro zemědělské účely dodávají v podobě roztoků, prášků nebo granulátu. Aplikují se buďto ve formě postřiku, kdy je lze kombinovat i s listovými hnojivy či přípravky na ochranu rostlin (jejichž účinnost zvyšují), nebo jsou aplikovány do substrátu jako granulát či zálivkou.

Praxe:


ZELENINA
U zeleniny byly zjištěny pozitivní výnosové efekty preparátu v podmínkách polních i skleníkových. Na přítomnost humusových látek v prostředí reagují zvýšením výnosu například okurky, rajčata, mrkev,celer, paprika, ředkvičky a salát. Preparát působí také na zvýšení ranosti zeleniny i na zlepšení obchodní jakosti sklizně. Pravidelně byl zjišťován větší podíl produkce ve vyšších jakostních třídách při aplikaci preparátu. Při omezení dusíkatého hnojení a použití humusového preparátu lze též docílit snížení obsahu nitrátů bez obav o redukci výnosu. Problematika obsahu dusičnanů v zeleninách je však složitá a nelze spoléhat pouze na aplikaci preparátu. Výhodné je použití humusových látek při předpěstování sadby. Preparátem ošetřenou sadbu je potom možné pěstovat na záhonech bez další aplikace humátů. Ovlivnění rostlin v rané fázi růstu zabezpečí příznivé parametry růstu po celou dobu vegetace. Tyto pokusy jsou jednoznačně v souladu s výše uvedenými výsledky laboratorních testů s klíčením a počátečním růstem rostlin. U zeleniny vystačíme rovněž s velmi nízkou koncentrací humusového roztoku, přibližně 1,0 g sušiny, tedy 4 – 4 ml preparátu na 1 l vody, tj. 0,004 – 0,005%. Pro větší názornost uvedeme několik konkrétních příkladů použití humusového koncentrátu k různým druhům zelenin.

Rajčata byla testována v nádobách z umělé hmoty v desateronásobném opakování, pokus byl umístěn ve foliovém hangáru. Nádoby byly minerálně vyhnojeny hlavními živinami N, P, K aplikovaných v solích NH4NO3 a KH2PO4, rozpuštěných ve vodě. Po vyhodnocení výsledků dílčích sklizní bylo zjištěno, že humusový preparát ovlivnil více počet plodů na rostlinu, než hmotnost jednoho plodu. Celková hmotnost plodů na jednu rostlinu byla zvýšena z 478,8 g na kontrole na 539,5 g na kombinaci ošetřené humusovým preparátem (rel. +12,7%). Preparát přitom projevil určitý vliv na ranost sklizně. V prvních deseti dnech od počátku sklizně bylo na kontrolní kombinaci sklizeno 69% všech sklizených plodů (resp. 74% hmotnosti celkové sklizně), na variantě s humáty pak 79% všech sklizených plodů, resp. 84% hmotnosti celkové sklizně.

Podobný nádobový pokus s rajčaty založili na Slovensku FECENKO a LOŽEK. V tomto pokuse sledovali vliv našeho humusového koncentrátu na rajčata, pěstovaná při použití pevných a kapalných minerálních hnojiv. Při použití pevných minerálních hnojiv byl výnos rajčat aplikací preparátu zvýšen relativně o 1,4%, při použití stejné dávky živin v kapalných hnojivech bylo zvýšení výnosu vlivem preparátu nápadně vyšší (rel. + 11,6%). Co se týče výnosů v jednotlivých dílčích sklizních, byly nejvyšší hodnoty výnosů při použití preparátu zjištěny ve 2. sklizni (7 dní od počátku sklizně). To vcelku dobře koresponduje s našimi vlastními výsledky a toto zjištění svědčí o jistém vlivu humusových látek na ranost sklizně.Slovenští autoři věnovali pozornost také obsahu nitrátového dusíku v plodech z jednotlivých sklizní. Samotné minerální hnojení proti kontrole pravidelně zvyšovalo obsah N-NO3 v plodech, nejvíce v prvních třech sklizních. Aplikace humátů proti srovnatelným minerálně hnojeným kombinacím naopak snižovala obsah nitrátů ve sklizni. Na kombinaci s pevnými minerálními hnojivy se aplikací preparátu snížil obsah N-NO3 v jednotlivých sklizních proti kontrole relativně takto : 1. sklizeň 78%, 2. sklizeň 77%, 3. sklizeň 16%, 4. sklizeň 89% a 5. sklizeň 99%. Při použití kapalných hnojiv dosahovalo toto snížení obsahu nitrátů v plodech následujících relativních hodnot : 86%, 82%, 80%, 73%, 92%. V průměru 5-ti sklizní byly obsahy N-NO3 v jednotlivých variantách v mg . kg-1 následující : kombinace s pevnými hnojivy 236 mg . kg-1, totéž + humát 210 mg (89% kontroly), kombinace s kapalnými hnojivy 245 mg, při aplikaci humátů 202 mg (82%).

Výsledky s rajčaty, týkající se jak výnosů plodů a ranosti sklizně, tak i obsahu nitrátového dusíku, byly jednoznačně ověřeny v provozních podmínkách skleníkového hospodářství.

Okurky byly rovněž testovány v nádobových pokusech ve foliovém hangáru. V těchto pokusech byly na počátku vegetace pozorovány zřetelné rozdíly ve velikosti listů ve prospěch humátů, zároveň i rychlejší růst do výšky a tendence k vyššímu počtu listů na rostlinu. V našem pokusu se vlivem aplikace preparátu nápadně zvýšil počet plodů na jednu rostlinu, v průměru 4,9 proti 3,6 plodu (rel. +36%), zároveň však poklesla hmotnost 1 plodu z 256 na 204 g (80%). Celková sklizeň na 1 rostlinu se vlivem humátů zvýšila z 922 na 999 g (rel. +8%). I tyto výsledky byly jednoznačně ověřeny v provozních podmínkách ve skleníku.

Paprika byla další zeleninou, které jsme věnovali pozornost. Ve foliovníku jsme založili pokus ve 35 opakováních vždy po 1 rostlině. Počet plodů na rostlinu se vlivem aplikace humátů nezvýšil, zvýšila se však průměrná hmotnost 1 plodu z 22,8 na 24,3 g (rel. + 6,6%). FECENKO a LOŽEK založili s paprikou maloparcelkový polní pokus, v němž na půdě bohaté živinami a hnojené 60 kg N + 30 kg P2O5. ha-1 aplikovali náš humusový preparát. Rozdíly ve výnosech se projevily v první sklizni, kdy humáty zvýšily výnosy plodů na dvou různých druzích hnojení relativně o 11,7 a 18,4%. Obsah N-NO3 přitom poklesl relativně o 5,2%, resp. o 3,4%. Ve druhé sklizni po 14 dnech relativní zvýšení výnosů nepřekročilo 3% a ve třetí sklizni nebyl zaznamenán žádný vliv na výnos, resp. došlo na kombinaci s humáty k mírnému poklesu (o 2%). Mírný pokles obsahu nitrátů však pokračoval i v těchto dalších sklizních. Při sumarizaci všech sklizní bylo zaznamenáno zvýšení výnosu vlivem preparátu relativně o 2,3 – 3,4%. V pokuse s paprikou se opět projevil určitý vliv humusového preparátu na zvýšení ranosti. U zeleniny má zvýšení ranosti obecně pozitivní vliv na lepší zhodnocení produkce na trhu.

Salát byl uvedenými slovenskými autory použit jako další druh zeleniny, k níž byl aplikován humusový preparát. Tentokrát se jednalo o polní maloparcelkový pokus na úrovni hnojení 50 – 11 – 72 kg č. ž. NPK na hektar. Aplikace humátu zvýšila výnos z 44,2 na 51,1 t .ha-1 (relativ. +15,6%) při zvýšení výnosu sušiny relativně o 8%. Zajímavé bylo i zvýšení obsahu vitamínu C o 13,7% a snížení obsahu nitrátů o 4,2%.

Použití humusového preparátu v mladých výsadbách

Ve výzkumném ústavu v Holovousích byly založeny orientační nádobové pokusy s mladými semenáčky jabloní, hrušní, slív a mahalebky. Byla měřena šířka kořenového krčku, celkový přírůstek na a také listů na rostlinu. S výjimkou slivoní byla všude na humátech zjištěna větší šířka kořenového krčku, právě tak celkové přírůstky na rostlinu byly v nádobách s aplikací preparátu s výjimkou slivoní vyšší. Ve všech případech bylo na rostlinách, k nimž byly použity humáty, zjištěno větší olistění. Obdobné pokusy byly založeny i ve volné půdě. Zde bylo v každé variantě, tj. kontrola a aplikace humátu, měřeno 40 rostlin a hodnocena byla tloušťka kořenového krčku, zjišťován počet výhonů na rostlinu a celkový přírůstek dřeva na rostlinu. Jako pokusný materiál byly použity mladé šlechtěnce nebo podnože jabloní. Humusový preparát ve všech 8 případech zvýšil celkový přírůstek dřeva na rostlinu, z toho v polovině případů statisticky vysoce významně a v sedmi případech z osmi zvýšil též počet výhonů na rostlinu. Kořenový krček byl vlivem humátů silnější v 6-ti případech, z toho pětkrát s vysokou statistickou průkazností.Ve všech pokusech byly vlivem preparátu zlepšeny nejméně dvě ze tří hodnocených růstových charakteristik. Humusové látky prokázaly opět pozitivní vliv na počáteční růst rostlin, a to na růst ovocných dřevin. To považujeme za významné zjištění a doporučujeme proto praktickou aplikaci preparátu v ovocnářství směrovat především do školkařství a do mladých výsadeb. Samostatnou kapitolu pak tvoří otázka vlivu humusových látek na zakořeňování dřevin, respektivě jejich řízků. Vliv na výnosy plodících sadů se jeví jako značně kolísavý, což je ovšem u dlouhodobých kultur vcelku pochopitelné. Přesto je i vliv na výnosy jablek i bobulovin převážně pozitivní, takže nic nebrání aplikaci preparátů i v plodících sadech.

ZAKOŘEŇOVÁNÍ DŘEVIN

Podle zkušeností se semeny jednoletých rostlin víme, že humusové látky výrazně podporují dlouživý růst kořínků. Proto jsme se rozhodli vyzkoušet humusový preparát také k ovlivnění zakořeňování dřevin. Jako model jsme použili dvě odrůdy rybízu, a sice dobře zakořeňující rybíz Velkolosinský a špatně zakořeňující Heinemann. Do pokusu jsme zařadili i varianty s aplikací rostlinného stimulátoru IBA (kyselina beta – indolylmáselná). Samotný humusový preparát řízky špatně zakořeňující odrůdy vůbec neovlivnil, u odrůdy dobře zakořeňující vznikající kořínky významně prodlužoval, takže se poměrně brzy vytvořil potřebný bal. Naproti tomu IBA vyvolala iniciaci kořenů i u odrůdy špatně kořenící, avšak jejich růst do délky nijak neovlivnila. Velmi dobře se proto osvědčila kombinace obou testovaných látek. Zatímco IBA vyvolala vyšší tvorbu kořenů, humát zabezpečil mohutný růst kořenové soustavy. Příznivý efekt této kombinace přetrvával i po vysazení zakořeněných řízků do volné půdy. Aplikace humátů k zakořeňování dřevin je velmi jednoduchá. Stačí namočit sadbu do roztoku humusového preparátu, přičemž na době máčení nezáleží. Důležité je pouze to, aby přípravek ulpěl na dřevě. Pro toto ošetření sadby dřevin jsme humusový koncentrát ředili na koncentraci cca 2 – 5% sušiny v roztoku.

V dalším pokuse jsme řešili možnost použití humusových preparátů k zakořeňování topolových řízků. Vzhledem k současným tendencím vysazování plantáží rychle rostoucích dřevin především pro energetické účely, považujeme za vhodné použít jako modelovou rostlinu právě topol ( ze skupiny černých topolů a jejich kříženců). Topolové řízky jsme zakořeňovali ve dvou prostředích, a sice v běžné vodě a v roztoku komplexního kapalného hnojiva VEGAFLOR s obsahem široké škály stopových prvků. Hnojivý roztok byl ředěn vodou v poměru 1 : 500. Ve vodě i v roztoku živin jsme použili dvě množství humusového preparátu, a sice 50 mg a 500mg sušiny na 1 litr. Celkem bylo měřeno 36 rostlin v každé kombinaci. Pokus jsme hodnotili po 18 a 31 dnech. V obou termínech jsme konstatovali, že samotný minerální roztok snižoval počet kořínků proti zakořeňování ve vodě. Humusový koncentrát ovlivňoval růst kořínků v obou prostředích jednoznačně pozitivně. Při ukončení pokusu po 31 dnech se minerálním roztoku při obou koncentracích humátů vytvořilo více kořenů než na kontrole, což můžeme vysvětlit částečným odstraněním minerálního stresu v přítomnosti humátů. Zároveň se výrazně prodloužila celková délka kořenů. Podobné výsledky jsme získali též při klíčení semen jednoletých rostlin, kultivovaných v různých médiích. Ve vodním prostředí je tendence vlivu humátů na zakořeňování řízků obdobná, relativní rozdíly jsou však menší.

HYDROPONIE

Možnost použití humusových preparátů v hydroponickém pěstování rostlin byla ověřována ve dvou modelových pokusech ve skleníkových podmínkách. Rostliny luskovin (hrách, čočka) byly pěstovány v nádobách s obsahem 5 l po dobu šesti týdnů. Živné roztoky byly denně provzdušovány a po pěti dnech měněny za čerstvé.

Hrách byl pěstován v KNOPOVĚ živném roztoku. V jedné nádobě bylo smíšeno vždy 7 rostlin a obě varianty (kontrola, pokus se 100 mg . l-1 humusového koncentrátu) byly 4x opakovány. V době sklizně bylo zjištěno zvýšení výnosu čerstvé nadzemní biomasy hrachu vlivem humátu o 50% proti kontrole. Tento rozdíl byl shledán jako statisticky vysoce významný . Čerstvá biomasa kořenů byla vlivem preparátu zvýšena nevýznamně o 2%.

Čočka byla kultivována v RICHTEROVĚ živném roztoku doplněném A- Z HOAGLANDOVÝM roztokem po 25 rostlinách na nádobu v 5- ti násobném opakování. V tomto pokuse byly testovány tři různé dávky humusového koncentrátu:10 mg.l-1,100 mg .l-1 a 500 mg . l-1. Výsledky pokusu byly hodnoceny v čerstvé hmotě i v sušině a jsou uvedeny v tab.č1

Tabulka č.1: Výsledky pěstování čočky ve vodní kultuře.

Příloha:
Poznámka: Tab.č1
JPG_tab.jpg
JPG_tab.jpg [ 56.03 KiB | Zobrazeno 42905 krát ]



Přídavkem humátů do minerálního živného roztoku bylo dosaženo výrazného zvýšení výnosů čerstvé hmoty i sušiny. Zejména nejvyšší testovaná dávka (500 mg HK .l-1) poskytla podstatné zvýšení výnosů : u čerstvé hmoty se výnos nadzemní hmoty zvýšil relativně o 148% a kořenů o 365% proti samotnému živnému roztoku, v sušině bylo dosaženo zvýšení nadzemní hmoty o 128% a kořenů o 400%. Mimořádně vysoké přírůstky výnosů pokusných rostlin vlivem aplikace humusového koncentrátu v hydroponických nádobách dáváme do souvislosti s podmínkami prostředí, v němž pokusy probíhaly. Hydroponický živný roztok obsahoval na rozdíl od půdního roztoku pouze minerální substanci. Proto rostliny tak citlivě reagovaly na přítomnost i nízkých koncentrací rozpustných humátů nápadným zvýšením výnosu. Tato výnosová reakce se ještě podstatně zvýšila při zvyšování koncentrace humusových látek v prostředí.V půdních podmínkách jsme také nikdy nezjistili vyšší agronomický efekt řádově zvýšených dávek humusového koncentrátu. Naopak v hydroponii se řádové zvýšení koncentrace humusových látek projevuje zvýšením výnosu až o stovky procent. Dosažené výsledky v hydroponických kulturách názorně demonstrují význam rozpustných humátů pro růst a výnosy rostlin. Pokud totiž aplikujeme humusové preparáty na půdu, dodáváme je do prostředí, kde už jistá hladina těchto látek existuje a spolu s minerálními živinami a dalšími ekologickými faktory ovlivňuje i výnosy rostlin na parcelách bez přímé aplikace humusových látek. Aplikace humusových preparátů na půdu vede k ustavení ekologické rovnováhy mezi úrovní minerálních živin a úrovní rozpustných humátů v daném prostředí. Proto jsou humusové látky účinné jen při současném minerálním hnojení. Zcela odlišná situace je při hydroponických systémech pěstování rostlin, kdy se v prostředí vyskytují pouze minerální živiny, nikoliv humáty.

Shrnutí

*na lepší zakořeňování sazenic.
*na rozvoj kořenového systému.
*na zlepšení využití živin z hnojiv.
*na lepší zdravotní stav rostlin - odolnost proti stresům a nemocem.
*na větší nasazení květů a bohatou úrodu.

Příloha:
Poznámka: Sodný Humát
sodny-humat.jpg
sodny-humat.jpg [ 65.23 KiB | Zobrazeno 42905 krát ]

_________________
https://www.youtube.com/watch?v=yoQVb7z ... e=youtu.be
VOL.1 https://www.youtube.com/watch?v=KHDE5phV6hI
VOL.2 https://www.youtube.com/watch?v=XL_s3pmSM6c

Kde se nelení, tam se zelení.....:-D :-D


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvek: 1 ] 

Všechny časy jsou v UTC


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron


Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz